Žháři v přímém přenosu, veřejnost najednou obrátila

Blogeři, vícekancléř, komentátoři a další se zapojili do debaty jestli bylo správné přenášet živě soudní jednání v kauze Vítkov, tedy přesněji řečeno závěrečné řeči státní zástupkyně, zmocněnců, obhájců a samotných obžalovaných. Většina zmíněných přímý přenos kritizuje. Veřejnost, která dříve přímé přenosy od soudu podporovala, v případu žhářského útoku na romskou rodinu najednou otočila.

Navíc někteří blogeři do svých článků přidali i plivance na oběti tohoto brutálního útoku. Zajímavé, že tak ostrá a jednoznačně odsuzující debata vznikla až při tomto soudu a ne u soudů jiných, protože soud v kauze Vítkov není jediný, který televize přenášela živě. Pro úplnost je potřeba dodat, že přenos vždy povoluje soudce a záleží pouze na něm, jestli přenos povolí. Takže ti co kritizují Českou televizi pláčí na špatném hrobě.

Přítomnost kamer u soudů specifikuje Zákon č.6/2002 Sb., o soudech a soudcích:

Paragraf 6
(1) Řízení před soudy je ústní a veřejné. Výjimky stanoví zákon.
(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.
(3) Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat.

Vraťme se ale k předchozím přímým přenosům ze soudu a některé si trochu oživme.

Historicky první přímý přenos ze soudu v ČR vysílal druhý program České televize v roce 2003. Živě byl tehdy přenášen soud s Karlem Srbou. Nutno dodat, že přímý přenos trval pouze 30 minut, pak ho soudce na žádost dvou obžalovaných zastavil. Sám Karel Srba s přenosem souhlasil, silně proti byli tenkrát především politici. Česká televize si na svou obhajobu připravila tehdy deset argumentů. "V kostce tvrdí: Soudní proces je veřejná záležitost. A i vzhledem k někdejšímu postavení Karla Srby ve státní správě má veřejnost právo vědět, jak k němu justice přistupuje," napsal tehdy server iDNES.cz. Deset důvodů ČT najdete zde.

Přenos tenkrát tvrdě kritizoval například Vladimír Špidla. Veřejnost (alespoň ta internetová) byla však jiného názoru a přenos podporovala - (nesouhlasila se Špidlou).

Další přímý přenos ze soudní síně proběhl v kauze heparinového vraha Zelenky v roce 2008. Čtení rozsudku v přímém přenosu opět vysílala Česká televize a kolem přenosu neproběhla prakticky žádná diskuze.

Debatu kolem přímých přenosů rozproudila až kauza Justiční mafie. Česká televize byla opět u toho a vysílala živě. Veřejnost byla opět v drtivé většině na straně České televize a přímý přenos podporovala.

Jaksi tradiční a nepříliš diskutované se staly přímé přenosy z jednání Ústavního soudu. ČT živě přenášela v květnu 2008 jednání o zdravotnických poplatcích, v září 2009 zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, v listopadu 2009 jednání o Lisabonské smlouvě. Veřejnost souhlasila...

Radikální obrat nastal zdá se až nyní. Veřejnost obrátila o 180 stupňů a většina je proti přímému přenosu. O tom proč tak radikální obrat nastal až u projednávání útoku na romskou rodinu nemá cenu moc přemýšlet....