Nejsem, si jistý, zda má cenu na blogu iDNES.cz ještě na něco reagovat, protože to co se tady v poslední době v souvislosti s Romy za tichého souhlasu zdejších administrátorů objevuje nelze nazvat jinak než žumpou. Nicméně příspěvek jednoho z devíti členů hnutí Úsvit, Jaroslav Nováka Večerníčka, je opravdu moc. Tahle mediální manipulace si ale opravdu reakci zaslouží.
Už v první části blogu Novák uvádí polopravdu a účelově cituje pouze část Okamurova výroku. Novák píše: "Odpověděl takto: "Mytus o romskem koncentraku je podle dostupných informaci lez…." a doplnil, že srovnávat lety s koncentráky "je neuctou ke skutecnym obetem holocaustu, at uz Romu nebo Zidu, ve skutecnych koncentracnich táborech."
Podstatná část Okamurova textu se nám jaksi ztratila. Takže tady je celý Okamurův výrok pro politický bulvár Parlamentní listy:
"Pokud jde o Lety, bude dobře si ujasnit, co tu chceme budovat. Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. Dozorci téměř do konce fungování tábora nebyli ozbrojeni a velitel tábora bral svou služku a zřejmě milenku do kina. V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života. Zásadní problém byl však velitel, který jednak skutečně bil vězně a tajil špatný stav tábora, ale byl odvolán a do tábora byla poslána lékařská pomoc. Oběti v táboře rozhodně nebyli oběti jakéhokoli holokaustu. Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu, ať už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech. Samozřejmě platí, že jakékoli násilí na lidech odmítám a odsuzuji."
Novák si vybírá pouze pasáž týkající se slovíčka koncentrační. A tímto směrem se snaží celý spor vést a vyjádření bagatelizovat. O to ale ve výrocích jeho šéfa přeci vůbec nejde. Je přeci úplně jedno, jak tábor nazveme.
Dovolte mi, abych upozornil na ty pasáže Okamurových výroků, které jsou lživé nebo polopravdivé a jsou plivancem do tváře obětí letského tábora, obětí romského holocaustu.
1. Okamura tvrdí: „Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli.“
Fakta: 10. 8. 1940 v Letech (okr. Písek) i Hodoníně (okr. Blansko) byly otevřeny tzv. kárné pracovní tábory – vznikly ještě dle nařízení druhorepublikové Česko-slovenské vlády, které protektorátní vláda převzala pozměňovacím výnosem. Tyto kárné pracovní tábory (KPT) byly určeny osobám tzv. štítícím se práce, které nemohly prokázat, že se živí řádným způsobem. Do konce roku 1940 prošlo táborem 233 osob. V roce 1941 bylo do tábora přivezeno 537 osob, z nichž bylo 45 romského původu.
10. 7. 1942 generální velitel neuniformované protektorátní policie vydal rozkaz o potírání cikánského zlořádu (v Německu v platnosti od prosince 1938). Teprve na základě tohoto rozkazu byly stávající sběrné tábory uzavřeny a na jejich místech byly od 2. 8. 1942 otevřeny tzv. tábory cikánské, všichni dosavadní vězňové sběrných táborů byli propuštěni, až na zde vězněné „rasové cikány“, kteří se stali prvními vězni nově otevřených tzv. cikánských táborů. Do nich byly již během prvních srpnových dní zasílány CELÉ romské RODINY, tedy včetně všech svých příslušníků, a to na neomezenou dobu.
Shrnuto: od srpna1940 sloužil jako pracovní tábor, následně od 1.1.1942 byl sběrným táborem a od 2.8.1942 se stal tzv. cikánským táborem. Okamura a Novák z nějakého důvodu záměrně vynechávají tu dobu tábora, kdy byl nazýván cikánským táborem. Je z historických pramenů nezpochybnitelné, že v období od srpna 1942 až do konce existence tábora byli do tábora koncentrováni Romové pouze a jen kvůli svému původu.
Uvedený výrok je tedy bohapustá LEŽ! Novák ve svém blogu tato jednotlivá období motá dohromady, o tom co se stalo před rokem 1942 píše, že se dělo po roce 1942 a mate veřejnost.
Pojďme se podívat na druhou lživou část Okamurova výroku.
2. Okamura píše: „V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.“
Fakta: Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Kapacita tábora byla několikanásobně překročena. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Neizolované baráky, nedostatek obutí a ošacení, těžká práce, špatná strava (v Letech prokázáno kupčení personálu s vězeňskými příděly stravy), nedostatek vody pitné i na osobní hygienu i fakt, že zde byly vězněny malé děti včetně kojenců způsobilo, že už na přelomu roku 1942/43 propukly těžké epidemie nakažlivých chorob, které kosily zprvu hlavně vězně nejmenší, později bez rozdílu věku.
Další sprostá Okamurova LEŽ. Jak vyplývá z výše uvedeného Tomio Okamura ignoruje historická fakta, překrucuje informace a manipuluje s veřejností. Stejně tak v této manipulaci pokračuje Novák, který například píše. "Z žádných věrohodných zdrojů nevyplývá, že by v táboře v Letech u Písku byl někdo popraven nebo nějak jinak záměrně usmrcen."
Má cenu diskutovat o tom, že když někoho držíte v nelidských podmínka, s minimálním přídělem potravy a nutíte ho k těžké práci, tak tím záměrně neusmrcujete.
Má cenu diskutovat o dalším výroku Jartoslava Nováka, který tvrdí, že v táboře se měli Romové tak skvěle, že za nimi jezdili na návštěvu příbuzní.
Nemá. Stačí jen citovat ze vzpomínek tehdejších vězňů, které v roce 2005 publikoval server MECEM.sk a nyní i server Romea.cz. Úryvky vzpomínek pamětníků pocházejí ze sbírkových fondů Muzea romské kultury.
Upozorňuji, že to je jen pro silné nátury.
Na práci v lese jsem měla hlídat nějaký kluky a voni mně utekli, z trestu jsme tam dostala pětadvacet na zadek a přes záda - pendrekem, před mámou, přede všema, českej četník mě mlátil. Pak mě dali do vozu cikánskýho, co byly ty mrtvoly, tak tam vedle mě dali ležet, tři dny bez jídla. To bylo vedle sebe přilepený ty vozy. Já řvala, křičela, plakala mami, mami, tady jsou mrtvoly, já se bojím, byla jsem dítě. Bála jsem se, že mě ti mrtví budou strašit...
(vězeň-dívka, 10 let, Lety)
...můj bratr byl vyvěšený těch 24 hodin. Tedy, byl na kůlu pověšenej za ruce. No prostě ve vejšcedali ho do vozu. Tam ho dali, tam byla tma, to byl jako bunkr udělanej. Buď ho dali do vozu nebo na ten kůl ho vytáhli, nebo mohl dostat 3 dny nejídlo, dali mu jen vodu nebo vůbec nic. No a potom mlácení-25 na zadek.
(Vězeň-dívka 18 let, Lety)
...viděl sem případ, že tam sežral kluk krysu. ...měli sme hroznej hlad. No ale řikám Vám, nemůžete to svádět na Němci nebo tak, to dělali Češi.
(Vězeň-chlapec, 12 let, Lety)
...a když nás vyhnali ven, tak jsme škubali trávu a jedli jsme ji, za to jsme byli bití.
(vězeň-chlapec, 8 let, Lety)
Jako to vypadalo v noci? Děti plakaly, tam se nikdo s nikým nemazlil. Kdo byl silnější, tak vydržel. Jinak.To byl lágr, kde koukali, abyste zmizela ze světa.
(Vězeň-chlapec, 12 let, Lety, propuštěn)
Ježišmarjá, kolik tam umřelo v tom baráku dětí! Každej den, já jsem jenom vždycky zjistila, že mám víc místa. ...
(vězeň-dívka, 10 let, Lety)
Jakej hřbitov? Tam je házeli do jámy, do nějakejch hrobů je nedávali, polejvali je vápnem.To byl opravdu koncentrák. Moje teta tam přišla o svoje 4 malý děti, já o svoji sestřičku, takže mám hold velmi špatný vzpomínky.
(vězeň-dívka, 18 let, Lety)
Jak tam vodváděli potom do Osvětimi? No to bylo hrozný, to bylo vytí, to bylo pláče, já dycky, mami slyšíš to? Ať nepláčou, mami prosím, to bylo hrozný. Co jim dělají, co jim dělají, to byla moje myšlenka. Shromáždili je a ti nesměli už vůbec ven. vůbec nikam, přijeli tam v noci s těma antonama, teď pláč ječení těch lidí jak prosili za to bylo hrozný. Pak už jsme z těch lidí nikdy nikoho nepotkali...
(vězeň-dívka, 10 let, Lety)
A ještě jedna citace. Tentokrát z článku Čeňka Růžičky na serveru Romea.cz. Růžička připomíná stať významného Československého mikrobiologa, profesora Františka Patočky z Prahy, který po šetření, zda se skutečně jedná o skvrnitý tyfus v letském táboře později v knize Milana Labudy „Živý proti živým" napsal:
„Cikánské děti, kromě novorozenců a práce schopné mládeže, byli odděleni od rodičů ve dvou velkých barácích, kde na pryčnách pokrytých shnilou slámou byli většinou ponechány svému osudu.
Asi třikrát denně přinesla cikánská žena hrnec jakéhosi jídla, které rozdělovala při okraji pryčny. „Stravování“ cikánčat se spíše podobalo velmi bídnému krmení zvířat v zoologické zahradě. Většina dětí měla jen rozpadávající košilku, některé byli úplně nahé. Jedinou přikrývkou tohoto dětského stáda byla velká celtová plachta, která popravdě, pro všechny nestačila. Navzájem si ji přetahovali, nejenom rukama, ale i zubama.
Abych zjistil skutečný stav hygieny pod celtou, celou jsem ji odkryl. První co jsem si s hrůzou uvědomil, byli dětské mrtvolky. Druhý, možná ještě hroznější, byl pohled na děti v agonii, některých v horečkách. Vzpomínám si celkem jasně dodnes, že se tady přede mnou odkryl obraz, který co do hrůzy předstihl nejstrašnější popis pekla“
Pane Okamuro a pane Nováku, opravdu vám není ze sebe na zvracení?
ZDROJE:
DALŠÍ ČLÁNKY K TÉMATU:
